|
|
Vliv železa a jeho bioakumulace v sinici Spirulina a mikrořase Chlorella
Koláčková, Kristýna
Železo je mikroprvek hrající klíčovou roli v řadě metabolických drah důležitých pro všechny živé organismy. Nedostatek železa je jedním z nejrozšířenějších problémů lidské výživy. Za účelem možného využití Spiruliny a Chlorelly jakožto doplňků stravy pro lidi trpící sideropenickou anémií z nedostatku železa byl zkoumán vliv různých koncentrací železa v médiu (0 mg/l, 5 mg/l a 10 mg/l) na jeho množství v biomase. Optimální množství Fe2+ v médiu bylo zjištěno použitím spektrofotometrického stanovení optické hustoty (OD) a obsahu železa v biomase Arthrospiry maximy a Chlorelly vulgaris, který byl stanoven atomovou absorpční spektrometrií (AAS). Expresní analýza, provedena u modelového organismu s osekvenovaným celým genomem, Chlamydomonas reinhardtii, odhalila efekt zvolených koncentrací Fe2+ na geny regulační dráhy oxidačního stresu. Z výsledků uvedených analýz vyplývá, jaké jsou optimální hladiny železa pro růst studovaných organismů a jeho akumulaci v nich. Byl tak objasněn vliv železa ve zvolené formě, jeho asimilace i bioakumulace v sinici Spirulina a mikrořase Chlorella.
|
|
|
Vliv abiotických faktorů (teploty) na vybrané druhy zelených mikrořas
Ston, Michal
Mikrořasy jako jednobuněčné organismy, jsou součástí celé řady ekosystémů a jsou tedy náchylné na změny prostředí ve kterém se vyskytují. Vyvinuly si řadu mechanismů, aby se v rámci svého života těmto změnám mohly přizpůsobit. Ovšem některé změny, mohou mít na životnost buněk i negativní vliv. Ačkoli je mnoho řas adaptováno na extrémní podmínky, problémem zůstává změna klimatu a náhlé výkyvy teplot, které mohou vést ke stresu a následnému poškození buněk mikrořas. Cílem této diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit účinky zvýšené teploty na různé druhy mikrořas. Výsledky této práce naznačují, že teplota 40 °C má rozdílný vliv na mikrořasy Chlorella sorokiniana a Scenedesmus obliquus, který byl pozorován pomocí spektrofotometrických analýz fotosyntetizujících pigmentů, sekundárních metabolitů a antioxidační kapacity. Dále výsledky poukazují, že mikrořasa Chlorella sorokiniana vykazovala pozitivní reakci na teplotní stres, kdy při působení vyšší teploty došlo ve všech pozorováních ke zvýšení produkce těchto látek vůči kontrole při 23 °C (p ≤0,01). U mikrořasy Scenedesmus obliquus došlo ve většině případů ke snížení produkce látek, pouze u chlorofylu b došlo k opačnému jevu, tedy k nárůstu produkce chlorofylu b. Ve všech případech byly nalezeny statisticky významné rozdíly (p ≤0,01) mezi Chlorella sorokiniana a Scenedesmus obliquus při teplotě 40 °C. ve všech sledovaných parametrech byla adaptivní odpověď na zvýšenou teplotu lepší u Chlorella sorokiniana.
|
|
|
Function of PsbO isoforms
Duchoslav, Miloš ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Špunda, Vladimír (oponent) ; Sobotka, Roman (oponent)
(česká verze) Oxygenní fotosyntéza je zásadní pro většinu forem života na Zemi. Rozklad vody, při kterém se uvolňuje kyslík, je zajišťován fotosystémem II (PSII), pigment-proteinovým komplexem nacházejícím se v tylakoidní membráně chloroplastů. PsbO je jeho nepostradatelná podjednotka, která se váže na transmembránové podjednotky PSII z luminální strany. Hlavní funkcí PsbO je stabilizovat a chránit manganový klastr (Mn4CaO5), na kterém probíhá rozklad vody. Pravděpodobně má však i další, doplňkové funkce. Tyto doplňkové funkce mohou být rozdílné u izoforem proteinu PsbO, což bylo navrženo pro huseníček (Arabidopsis thaliana), který exprimuje dva geny kódující proteinové izoformy PsbO1 a PsbO2. Tato dizertační práce je zaměřena na doplňkové funkce PsbO s důrazem na rozdíly mezi izoformami. Analýzou sekvencí psbO jsme zjistili, že kromě huseníčku exprimuje dva geny psbO i mnoho dalších druhů rostlin. Zajímavé je, že duplikace genu psbO proběhla mnohokrát nezávisle, typicky ve společném předkovi současných čeledí krytosemenných rostlin. Nicméně izoformy PsbO se přesto liší na podobných místech struktury. To naznačuje, že u PsbO mohlo proběhnout paralelně u různých linií podobné rozrůznění funkcí. Biochemická charakterizace PsbO ze zelené řasy Chlamydomonas reinhardtii a dvou izoforem PsbO z bramboru...
|
|
|
Vliv chloridu sodného na sekundární metabolity u jednobuněčné řasy Chlamydomonas reinhardtii
Tarbajová, Vladimíra
Tato diplomová práce se zabývá vlivem různých koncentrací chloridu sodného na růst a obsah sekundárních metabolitů u sladkovodní mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii. Spektrofotometricky byl analyzován celkový obsah fenolických látek, flavonoidů a celková antioxidační kapacita. V souvislosti s růstem také obsah fotosyntetických pigmentů. Dále byl stanoven konkrétní obsah vybraných metabolitů pomocí HPLC/MS-MS. Kultivace mikrořasy se zvýšeným obsahem NaCl inhibovala buněčný růst a produkci fotosyntetických pigmentů. Naopak, vyšší hladina NaCl prokazatelně stimulovala syntézu kompletních fenolických látek a flavonoidů. Podobně bylo účinkem rostoucí koncentrace NaCl významně ovlivněno také množství fenolických kyselin a zároveň vzrostla celková antioxidační kapacita mikrořasy. Tyto výsledky potvrzují zapojení fenolických látek v obranném mechanismu jednobuněčné řasy Ch. reinhardtii před sledovaným stresovým faktorem.
|
|
|
Development of methods for breeding high-lipidcontent algal strain Chlamydomonas reinhardtii using fluorescence-activated cell sorting
Fedorko, Jan ; Búzová, Diana ; Červený, Jan
Green microalgae are among the most widely distributed microorganisms in the biosphere. They are significant contributors to global photosynthetic productivity and are interesting for biotechnology due to their large variety of high-value compound accumulation and range of applications. To achieve profitable microalgae cultures for biotechnology, one wants to combine antagonistic properties: rapid growth and high accumulation of specific compounds. Here, we focus on development of advanced cultivation strategies and breeding methods applied to the model algae Chlamydomonas reinhardtii for optimized production of lipids. For identification, isolation, and subsequent selection of an optimal subpopulation with high lipid content, we used high-throughput fluorescenceactivated cell sorting in combination with imaging flow cytometry on cells stained with lipid-specific fluorescent dye. We observed that post-sort cell viability was not negatively influenced by external parameters used during the sorting procedure (pressure, light quality and quantity, influence of the sorting electromagnetic field, toxic effects of both fluorescent marker and microfluidic system medium composition).
|
|
|
Transformace ptDNA \kur{Chlamydomonas reinhardtii}
HUSÁKOVÁ, Jana
Cílem této magisterské práce bylo vyzkoušet a porovnat dvě dostupné metody genetické transformace (biolistika, elektroporace) u plastidového genomu zelené řasy Chlamydomonas reinhardtii. Při biolistické transformaci byla optimalizována celá škála experimentálních parametrů, které obecně transformační účinnost ptDNA ovlivňují: fyziologický stav akceptorových buněk, typ a velikost použitých mikročástic, tlak hnacího plynu (hélia), délka dráhy letu mikročástic, transformace buněk přímo na selekčním médiu (obsahující spektinomycin 150 ?g/ml) či na médiu neselekčním(bez spektinomycinu) a forma vnášené DNA. Na rozdíl od jaderné transformace nebyla dosud transformace ptDNA pokusného organismu Ch. reinhardtii prostřednictvím elektroporace popsána. Právě proto zde bylo testováno široké spektrum hodnot různých fyzikálních veličin, které mohou podstatným způsobem účinnost transformace ovlivnit.
|
|
|
DNA damage response in green algae Chlamydomonas reinhardtii and Scenedesmus quadricauda
HLAVOVÁ, Monika
V tejto práci bol sledovaný účinok FdUrd, zeocínu, kofeínu a ich kombinácie na bunkový cyklus zelených rias Chlamydomonas reinhardtii a Scenedesmus quadricauda a tiež reakcia oboch modelových organizmov na poškodenie DNA. FdUrd aj zeocín sposobili poškodenie DNA, ktoré viedlo k zastaveniu bunkového cyklu oboch druhov rias. Naopak, kofeín čiastočne prekonal zastavenie bunkového cyklu v G2 fáze sposobené zeocínom. Pre identifikáciu mechanizmu kontrolujúceho reakciu na poškodenie DNA bola sledovaná proteínová hladina troch kľúčových regulátorov bunkového cyklu - CdkA, CdkB a Wee1 kináz.
|
host ::
RSS.